„Gottwaldovská trojčátka jsou na světě!“
„Splněné přání“
„Mámina tři plus jedna radost“
…hlásaly místní plátky krátce poté, co moje máma podpořila růst gottwaldovské populace skutečně skokově – rovnou třemi kusy občánků v jedné várce. Teprve nedávno jsem si všechny ty oslavné ódy na trojčátka z června 1987 pročítala. Povinné chvalozpěvy na soudruhy lékaře střídají hororové plenkové statistiky, trampoty pantáty při shánění XXXL kočáru a marné snahy novinářek najít dvacáté synonymum pro slovo dítě. Mé oko ale ihned sklouzlo k jedné z vět, které máma pronesla v rámci exkluzivního interview pro deník „Naše pravda“:
Myslím, že ve svých pětadvaceti letech mohu oficiálně prohlásit své dětství za ukončené a mámin závazek za splněný, páč růst a zrát v trojčecím módu bylo krásné a fajn.
Takže jen pro pořádek: tohle trojce.cz si píšu především sama sobě pro radost. Nechť je mi dobrým skladištěm pro veškeré vzpomínky a myšlenky, které budu potřebovat v textové formě někam umístit. Ale píšu ho taky mámě, aby z něj mohla pravidelně vyčíst, že krásné dětství se dost často schovalo právě:
- v neřízeném chaosu,
- ve všudypřítomných nízkonákladových řešeních,
- v bláznivých počinech potrhlého otce
- a paradoxně i ve chmurnějších chvílích, pokud je máte možnost přečkat v dostatečně velkém chumlu sourozenců, rodičů a jiné zvířeny.
Máma v tandemu s mým tatíkem odvedla kvalitní výchovnou práci – no, kdyby nic jiného, tak minimálně jedno z trojčat průkazně dovedla ke gramotnosti.
- UPDATE -
Hned pilotní trojčblognutí schytalo mateřskou obsahovou reklamaci. Četli jste to rudě orámované sdělení, které jsem povýšila na základní kámen tohoto blogu, že? Tak přesně to si paní redaktorka “Naší pravdy” vymyslela. Máma by to prý takhle tuctově a fádně nikdy ani neřekla a s úsměvem dodala, že tedy bude muset kontrolovat pravdivost i všech dalších příspěvků.
A já volám – hurá, první věrná čtenářka je tu! No a pokud se tyto mámou verifikované odstavce zalíbí i někomu dalšímu, má radost nebude mít konce…
a tak na svět přišly tři z nejvýznamnějších zlínských celebrit!
No, na svět přišly tři ze ČTYŘ (!) nejvýznamnějších zlínských celebrit; před nimi byl již dobrá 3 léta na světě jejich starší bratr Jan !
Tatínku, žádný strach, starší bratr nebude opomenut! A kdyby přeci jen došlo k jisté zmínkové diskriminaci, tak http://www.bratrtrojcat.cz je stále k mání.
Pamatuji Lidušku (neboli Ježka) ještě coby svobodnou a nezadanou. Byla to prima holčina a určitě je i prima maminka. No a jak vidím, má i prima dceru… (mimo těch zbývajících tří dětí) :-)
Milá Majko, děkuji za zprávu! Je hezké se dozvědět, že byla naše maminka konzistentně prímová již od mládí!
O tom žádná ! :-) :-) :-) Tak, jak vypadá na fotce, ji mám zafixovanou i ve své paměti. Mimochodem, jsme „po teleti husí chlívek“ rodina. Váš tatínek je bratranec mé švagrové Pavly.
Skvělé, počíst si o tom, jak to cítí trojče. My jsme jedněmi malými 19-měsíčními trojčaty úspěšně válcováni. Snad jednou napíšou něco takhle milého o svých starých rodičích. (Doufám, že nás šnečí farma nečeká! )
Aničko, díky za kontakt na http://www.trojcatana3.blog.cz a čekám další zprávy z vašeho dětství. Jak to bylo s tou pečovatelkou? Zkuste nás matky zhýčkané jednorázovými plenami vrátit zpátky o 25 let.
Zdraví, Alena
Milá Aleno, srdečně Vás vítám a děkuji za milou zprávu! Dotovaná pečovatelka se nekonala, ale bravurně zasáhla naše babička. Bez ní by naše maminka ten nekonečný koloběh praní látkových plen nezvládla. A když na babičku padlo stáří, starala se naše rodina zase o ni.
Nechci Vás strašit, ale smečka trojčat dokáže vymyslet i mnohem sofistikovanější „úlety“, než šnečí farmu, něco se jistě objeví zde, ale určitě uvidíte především sama v dalších letech. Určitě budete mít o čem psát :)
Děkuju, mějte se hezky!
OK !
Blog je stále lepší a lepší, takže těžko odhadnout, kde se úúúroveň zastavíííí … A zdali vůůůbec. Tatinos.